Vyhledat

Novinky e-mailem


Sunday, 22. April 2018
Svátek má

 


Jak nebo čím se dítě orientuje v nabídce stravy?

Pamatujme: dítě se v nabídce orientuje chutí a zrakovými vjemy. Děti podvědomě cítí, že je jim prospěšná syrová zelenina a ovoce, mléčné výrobky, jako mléko, jogurty a sýry. Dávají zcela správně přednost libovému masu, drůbeži a rybám. Rády mají i obilné výrobky a při troše našeho zájmu uvítají i luštěniny. A o dostatek tekutin nemějme starost, o pití se děti hlásí samy. Nadmíra sladkostí je samozřejmě víc zlozvyk než přirozený výběr, který pěstujeme v dětech sami. Málokdy jim dáváme za odměnu krásné ovoce místo bonbonů nebo dortů. Děti rozhodně musejí mít stravu smíšenou a pestrou nejen kvůli aktuální potřebě, ale i proto, že si vytvářejí chuťové návyky na celý život. Každá jednostrannost může vést k chronickému nedostatku některé z nezbytných živin.

A ještě něco. Dítě má své individuální potřeby, a množství jídla, které je ochotno sníst, není vždy shodné s tradičními českými představami plných stolů a naducaných tělíček. Záleží na konstitučním typu, zdravotním stavu a na tělesné aktivitě. Nenuťme děti do jídla, vytváříme u nich pocit nechutenství.

Co by měla dětská strava obsahovat a proč?

-li přirozenou a ne žádnou složitou vědeckou metodou hledat způsob, jak přispět k optimálnímu tělesnému a duševnímu vývoji dětí, prostě tento fakt respektujme.

Dětská strava by tedy měla obsahovat libová masa. Velice vhodné a chutné je králičí maso a netučná drůbež. Jsou zdrojem potřebných plnohodnotných bílkovin, železa, zinku a vitaminů B1 a B2. Nelze opomíjet ani příjemnou chuť, která je masu vlastní. Maso lze občas nastavit nebo nahradit sójovým masem, které dětem chutná, je-li vhodně upravené.

V jídelníčku by neměly chybět ryby, které obsahují důležité mastné kyseliny, jod, fluor a vitaminy A a D. Jejich výhoda spočívá ve velmi snadné stravitelnosti, což má pro děti předškolního věku nezanedbatelný význam. Velmi důležitý je vysoký obsah jodu v mořských rybách, protože tohoto prvku je v naší stravě nedostatek.

Polotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky jsou nenahraditelným zdrojem vápníku a obsahují i některé důležité vitaminy.

Výrobky z obilnin jsou celkem oblíbenou součástí dětského jídelníčku. Měli bychom se snažit, aby mezi nimi byly i obilniny celozrnné. Přednostně nabízejme dětem tmavý chléb. Obilniny obsahují důležité cukry, vlákninu, železo, vápník a vitaminy B1 a B6.

Důležitým zdrojem vlákniny, vitaminů skupiny B a rostlinných bílkovin jsou luštěniny.

Není snad ani třeba zdůrazňovat význam ovoce a zeleniny. Nejen, že jsou chutné a lákavého vzhledu, ale jsou nejlepším zdrojem nezbytného vitaminu C, provitaminu A, vlákniny, draslíku, ale i vápníku, hořčíku a železa.

Potřebné množství tekutin je nejvhodnější doplnit ovocnými neslazenými nápoji, které jsou osvěžující a obsahují vitamin C a další důležité látky.

Při přípravě dětských jídel je vhodné používat k dochucení vonné nedráždivé koření nahrazující sůl.

Co by dětská strava naopak obsahovat neměla?

Dětem by neměla být předkládána tučná a smažená jídla, ani potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků, protože je v nich značné množství nebezpečných nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Také ztužené tuky mají podobné vlastnosti jako živočišné nasycené tuky! Kromě toho jsou obtížně stravitelné. Platí to také o různých smažených pochoutkách, hamburgerech a o tzv. "rychlých jídlech". Proto při přípravě stravy dáváme pokud možno přednost oleji.

Velkým prohřeškem našich stolů, a především prohřeškem vůči dětem, jsou uzeniny. Na jejich výraznou chuť si snadno zvyknou a pak je vyhledávají. Uzeniny mají vysoký obsah tuků, i když tuky nejsou třeba přímo vidět, a vysoké množství soli, která se používá k jejich dochucování.

Sůl a dráždivá koření by měly být užívány opravdu jen výjimečně. Je známo, že vysoký přísun sodíku ze soli se může podílet na rozvoji vysokého krevního tlaku.

Vysoce slazená jídla a slazené nápoje jsou zbytečné. Cukr, obsažený např. v čokoládách, může být příčinou vzniku zubního kazu. Zbytečné jsou i různé lahůdky obsahující majonézu. Jsou obtížně stravitelné, tučné a přinášejí riziko vzniku nakažlivých průjmových nemocí. Jejich podbízivá chuť může snadno vyvolat nezdravé chuťové návyky.


Můžeme se ještě podrobněji vrátit k významu mléka?

Mléko je přirozeným a důležitým zdrojem zejména vápníku. Při běžné stravě je pro děti nezastupitelné. Dětem starším 2 let dáváme přednostně polotučné mléko a nízkotučné mléčné výrobky, které si zachovávají nutriční vlastnosti. Denní dávka vápníku by měla být u předškolních dětí asi 900 mg. Přitom 1 litr mléka obsahuje zhruba 1200 mg vápníku. Protože vápník je i ve výrobcích z mléka, ale i v dalších potravinách, je jeho přísun v přirozené průměrné stravě, jejíž součástí je také mléko, dostatečný. Potřebných 900 mg vápníku dosáhneme tak, že v denním jídelníčku dítěte bude např.:

 

 

0,5 l mléka

600 mg vápníku

1 jogurt

150 mg vápníku

50 g sýra typu imperial nebo lučina

150 mg vápníku

denní dávka celkem

900 mg vápníku


Může pokrýt vegetariánská strava výživovou potřebu předškolních dětí ?

Pokud se děti stravují vegetariánsky, to znamená, že sice nejedí maso, ale dostávají dost mléka, mléčných výrobků, vajec a luštěnin, nemusí ještě takto omezená skladba stravy jejich vývoj ohrozit. I když takový způsob stravování rozhodně není přirozený.

K většímu ohrožení zdravého vývoje dítěte dochází u tzv. veganů, kteří veškeré živočišné produkty ze své stravy a stravy svých dětí úplně vylučují. U nich po čase nastává vážné riziko nedostatku bílkovin, vápníku, vitaminů B12 a vitaminu D, což se vše může nepříznivě projevit na růstu a vývoji dětského organismu a jeho funkcí. Hrozí také nebezpečí zvýšeného příjmu vlákniny, která je v přiměřeném množství pro zdraví nezbytná. Při nadměrné konzumaci vlákniny však mohou u dětí nastat poruchy růstu.

Obsahuje strava předškolních dětí dostatek vlákniny?

Při běžné pestré stravě je přísun vlákniny dostatečný. Vhodnou dávku zajistí např. zařazení následujících potravin do denního jídelníčku: 1 porce zeleninového salátu, 1 porce brambor, rýže nebo těstovin, 2 krajíčky chleba - nejlépe tmavšího, 2 porce ovoce, tj. třeba 1 jablko a 1 banán.

Na jaké výchovné zásady se při stravování dětí zaměřit?

Na životosprávu dětí mají jistě vliv nejen skladba stravy, ale také stravovací návyky celé rodiny. Děti potřebují přirozenou pestrou a chutnou stravu, která není dráždivá, nadměrně slaná, ani tučná. Taková strava prospěje všem členům rodiny a je tedy vhodné, aby celá rodina jedla totéž. Už i proto, aby se u dítěte nezačaly pěstovat nežádoucí návykové vlastnosti, jako je např. vybíravost v jídle apod. A ještě jednu důležitou zásadu nesmíme opomenout. K dobrým návykům patří také kultura stolování a příjemná klidná atmosféra u stolu. To vše přispěje nejen k dobré rodinné pohodě, ale i k zamezení vzniku nechutenství a žaludečních potíží našich dětí.

Doc. MUDr. Lumír Komárek, CSc., Centrum zdraví a životních podmínek, SZÚ

autor: vega, vloženo: 15.2.2006, přečteno: 6972x, komentáře: 0, rubrika: Batole, vytisknout článek, poslat e-mailem


Komentáře k článku | vložit komentář

(c)2004-2007 MIMINET.CZ - Všechna práva vyhrazena -  ISSN 1214-9969