Vyhledat

Novinky e-mailem


Tuesday, 19. March 2024
Svátek má

 

Každá maminka se setká v průběhu kojení se situací, kdy má podezření, že nemá dostatek mléka a že dítě má hlad. Někdy se zdá mléka málo co do množství, jindy má podezření, že je mléko slabé, málo tučné. Soudí se tak z chování dítěte, ze změn pocitů v prsech, z modravé barvy lidského mléka v lahvičce. Za všemi těmito stesky je jeden společný jmenovatel - nedostatek sebedůvěry ve vlastní organismus, zvláště ve schopnost kojit. Sebedůvěra není vždy samozřejmá a lze ji snadno podkopat: v okolí často někdo nekojil nebo ne zcela úspěšně, nebylo kojeno první dítě, matka matky také nekojila...

Není nikdo, kdo by tyto mýty zbořil. Nikdo nepřizná, že se stala chyba, že někdo neudělal něco, co udělat měl. Málo je slyšet i nezvratitelný fakt, že umělá výživa sice dovolí dítěti vyrůst, ale mateřské mléko nemůže ‘ nikdy nahradit a že kojení má velký význam i pro zdraví matky. Už v porodnici po zahájení tvorby mléka a tváří v tvář mírným a třeba snadno překonatelným potížím s přikládáním dítěte k prsu může být sebedůvěra matky snížena. Odhodlání nechybí, ale chybí znalosti z obou stran, ze strany matky i ze strany zdravotníků.

Po propuštění se zase maminka nemusí vždy setkat se vstřícným jednáním ze strany rodiny. Generace dnešních babiček kojila své děti krátce nebo vůbec, a tak často nedovede správně poradit. Stejná situace je i mezi dětskými lékařkami. Kojení je nazýváno trikem důvěry a úspěch při něm je založen hlavně na vyhovění potřebám dítěte. Zdravé dítě nejlépe ví, co potřebuje, a dovede to dát jaksepatří najevo. Dnešní ženy nevědí, jak kojení normálně probíhá, jejich představy jsou vzdáleny skutečnosti.
Odborné posouzení, zda kojené dítě prospívá, nebo ne, je někdy obtížné.

Shrnutí

Každé dítě po porodu ubývá na hmotnosti. Mění se obsah vody v jeho těle, dítě se zbavuje smolky, močí. Hmotnostní úbytek se obvykle do čtrnácti dnů, vzácně do tří týdnů, vyrovná. V prvních měsících přibývá kojené dítě rychleji (asi dvacet gramů denně) než dítě uměle živené, později se hmotnostní křivka oplošťuje. Velmi ale záleží na ostatních známkách prospívání a spokojenosti dítěte, jako je dostatek pomočených plen (šest až osm denně), světlá nepáchnoucí moč.
Stolici má kojené dítě v období od čtvrtého dne do čtvrtého týdne přibližně čtyřikrát denně, je žluté barvy, může být i nazelenalá, ale i přesto, že je řidší, zůstávají po ní na pleně zbytky. U staršího dítěte pak nemusí být stolice až několik dní i týdnů. Není to pravá zácpa, je to jen důkaz toho, jak stravitelné je mateřské mléko. Dítě si z něj vezme skutečně vše, čeho je schopno. Stolice je pak hustší, hustota je srovnatelná například s kytem, barvy žluté až do oranžova.
Prospívající dítě je sice klidné, spokojené, ale nedá se říci, že by neplakalo a nedožadovalo se pozornosti mámy. To, že chce najednou častěji sát nebo jen být u prsu, není nic špatného. Kojením si dítě řeší i jiné obtíže než jen zahánění hladu: bolesti bříška, nadýmání, pocit chladu. Dítě je na péči dospělé osoby odkázáno a příroda mu dala do vínku mnoho možností, jak své blízké přivolat. Kojení je jednou z příjemných možností, jak nepříjemné řešit. Odmítnutí dítěte žádajícího si náruč rodičů a zvláště matky je trpká zkušenost, které by mělo být každé malé dítě uchráněno to nejdéle.
Až se dítě začne osamostatňovat, bude to dobrovolně a jistota, že je kam se vrátit, je bude posilovat a od mámy se bude oddělovat snadněji. Role táty není zanedbatelná, jen se projevuje jinak a v jinou dobu. Tím nejdůležitějším se stane táta až později. Zpočátku je po ruce, aby odstranil všechno, co může matku a dítě rozdělovat. Třeba je to „jen“ domácí práce v  době, kdy maminka své dítě kojí nebo se s ním mazlí.

Výchova k „nerozmazlování“ v tomto věku je hrubé nepochopení potřeb dítěte a rodiče to často instinktivně cítí, od okolí však dosud často slyší něco jiného.
Každý pláč vašeho děťátka tedy není známkou nedostatku mléka nebo popřením jeho kvality. Není ale chyba, když mu zkusíte nabídnout prs. Když nebude chtít, prs si nevezme nebo se napije jen krátce.
V teplých dnech je krátké napití tím nejlepším řešením pro zahnání žízně. Nemusí to být v obvyklou dobu, a tedy když dítě vlastně „nemá na pití nárok“. Není vždy nutné dodržovat časový režim a dítěti vnucovat něco, co mu nevyhovuje. Nejlepší je kojit, kdykoli dítě projeví zájem a tak dlouho, jak dlouho chce. Trvá-li však jedno kojení déle než tři čtvrtě hodiny, pravděpodobně není technika kojení správná. V takovém případě se poraďte s odborníkem, jak ji upravit. Bez porady nezkracujte dobu kojení. Omezování délky pití by mohlo připravit dítě o tučnější zadní mléko, a to by se mohlo na hmotnostním přírůstku nepříznivě projevit. Nejčastěji je ale zvýšený zájem dítěte o pití ve srovnání s předchozím obdobím projevem tzv. růstového spurtu. Dítě totiž neroste rovnoměrně a nepřibývá pravidelně, zvláště kojené dítě ne. Jeho růstový vzorec je jiný než vzorec dítěte živeného uměle — tedy mlékem stále stejného složení. Růst dítěte je značně ovlivněn i geneticky. Je málo pravděpodobné, že malí rodiče budou mít velké dítě.
Pokud se růst dítěte zrychlí, což bývá celkem pravidelně ve třetím a v šestém týdnu jeho života, ve třetím měsíci i později, dítě si častým zájmem o pití vynucuje zvýšení tvorby mléka. Dítě, které už mělo delší noční pauzu, žádá pití v noci nebo naopak v noci pít nepřestává. Dožaduje se pití k večeru, kdy se prsy zdají prázdné, není spokojené, že proud mléka je dočasně slabší než dříve nebo než na začátku kojení. Pokud se k prsu nedostane nebo je mu místo prsu nabídnut dudlík nebo láhev s čajem, není divu, že pak začne skutečně mít mléka nedostatek. A stačilo by tak málo — přiložit dítě častěji, omezit trochu domácí práce a věnovat se mu. Nepomůže zvýšit příjem tekutin, jíst víc nebo jíst tzv. „zaručená mléčná jídla“. Tvorba mléka závisí na stimulaci prsu dítětem při sání. Čím častěji a déle dítě saje, tím více mléka se vytváří. A tak to funguje po celou dobu kojení. Zvlášť účinné je noční kojení, střídání prsů v průběhu jednoho kojení, třeba i několikrát, jakmile začne být dítě neklidné. Zvýšení tvorby mléka se dostaví asi po třech dnech od zahájení podpůrných opatření a dítě toto „zpoždění“ nemůže poškodit. Pokud se maminka na své dítě a na své tělo spolehne, není úspěch při kojení nic nemožného. Pohoda a klid při krmení i mimo ně působí jako lék. Naopak úzkostlivé vážení na středisku, pozorování projevů dítěte a obavy z vlastního selhání způsobí pravý opak. Z neznalosti průběhu věcí a nedostatku zkušeností se často jako první opatření v takové běžné situaci zbytečně zahájí umělá výživa, dítě se začne dokrmovat — v nejhorším případě lahví s dudlíkem. Od takového postupu úspěch očekávat nelze. V prsech matky zůstává nedopité nevyprázdněné mléko stejně jako při odstavování dítěte. Organismus matky na tuto situaci zareaguje postupným omezením tvorby mléka, což je pro matku signál, že mléka ječím dál méně a že dokrmování bylo a je nutné. Je to stejná situace jako ta, kdy bylo sice mléka zpočátku dostatek, ale kvůli špatné technice kojení je dítě nevysálo dobře a mléko se opět v prsu hromadilo s následným omezením až předčasnou zástavou jeho tvorby. Tvorba mléka totiž není vůbec složitý děj. Je to prostě tak, že se tvoří tolik mléka, kolik se odebírá, jen s mírným zpožděním.

Dítě, které má z jakéhokoliv důvodu skutečně málo mléka, je neklidné, nevydrží spát po krmení tak dlouho jako dosud, a zejména v noci se často budí. Někdy se naopak stává apatickým a stačí mu velmi málo. Pak ovšem nepřibývá na hmotnosti, frekvence stolice je menší a postupně se mění i její charakter — z původně žlutavých „míchaných vajíček“ na málo obsažné hnědavé stolice s hlenem — tzv. hladové stolice. Nejdříve se to ale projeví na moči — na množství, barvě a zápachu.
Ale to hlavní je, že velmi často může být situace dočasná. Záleží na tom, Jak moc chce maminka kojit (tj. na její motivaci), co je ochotná pro to udělat, jakou pomoc a oporu má ve svém okolí atd. A dále záleží na tom, zda má ve svém okolí někoho, kdo je schopen jí odborně poradit, jak proces obnovení tvorby mléka zahájit a po přechodnou dobu ji vést. Obecně a samostatně proveditelné zásady zvýšení tvorby mléka by ale měla znát každá matka už při odchodu z porodnice. A měla by je samostatně používat, kdykoli má ať už oprávněný, nebo jen domnělý pocit, že mléka ubylo.

Rady:

·

autor: vega, vloženo: 12.9.2005, přečteno: 33848x, komentáře: 20, rubrika: Kojení, vytisknout článek, poslat e-mailem


Komentáře k článku | vložit komentář

Kojení (anonym - 62.44.18.85, 1.11.2007 v 17:37) - odpovědět

Narodil se mi syn v sedmém měsíci. Narodil se císařským řezem a i přes to jsem měla třetí den mlíčko. Protože ležel na JIP-ce v inkubátoru, odstříkávala jsem každé tři hodiny mlíčko a nosila mu ho.Po mém propuštění z porodnice, kdy syn musel zůstat v inkubátoru, jsem pět týdnů v odstříkávání pokračovala po třech hodinách ve dne i v noci a denně jsem mu mlíčko  35 km do nemocnice vozila. Když jsem ho mohla po pěti týdnech konečně poprvé pochovat a přiložit k prsu, bylo jako zázrak, že začal pít!Teď má dva měsíce, mám ho už doma a stále plně kojím. Pohmožděná prsa od odstříkávání, i popraskané bradavky -to všechno se dá přežít a nepřestat s kojením. Není hezčí pocit držet drobečka v náručí, kojit ho a hladit po vláskách...To s lahvičkou a dudlíkem nezažijete. Když už  na svět vykouknul dřív, mateřské mléko a moje péče- toje to  jediné, co mu pomůže úspěšně předčasný start zvládnout. Nevzdávejte to, pokud opravdu kojit chcete, tak kojit budete!

Obdivuhodná maminka (anonym - 93.91.48.14, 12.4.2013 v 15:57) - odpovědět

Velký obdiv Vám maminko... Nádhera...

(anonym - 90.179.101., 6.5.2013 v 13:25) - odpovědět

Také musím říct, že máte můj obdiv. Já měla to štěstí, rodila jsem 2x v termínu a kojení měla taly téměř bezproblémové, ale všem kteří takové štěstí nemají moc fandím, že to zvládají i přes veškeré překážky.

(anonym - 84.42.201.1, 1.2.2006 v 18:17) - odpovědět

Příroda je mocná (anonym - 85.70.158.2, 12.7.2015 v 00:56) - odpovědět

Povím vám náš příběh. V prosinci 2014 se nám narodil Vojtíšek, jako přeživší miminko z dvojčátek ve 30tt. Ihned po porodu byl na RES, postupně na JIP, intermediáru a po 55 dnech šel s námi domů. Od porodu (akutního, nečekaného, měl být jen kontrolní UZ) jsem chtěla kojit a pravidelně odstříkávala po 3 hodinách, ve dne, v noci, mlíčko jsem malému vozila denodenně do porodnice. Mnoho lidí mi říkalo, jak to zvládáš, máš můj obdiv atd....a víte co? Přišlo mi to naprosto přirozené. Jsem velmi ráda za dnešní dobu a za to, že máme dnes nádherného 7 měsíčního zdravého Vojtíška, lékaři se o něj starali jak jen mohli a za to jim patří obrovský DÍK, věřila jsem jim, věřila jsem sobě, věřila jsem Vojtíškovi. Proto dnes stále plně kojíme a z původních 1110g má dnes v 7. měsíci krásných 6kg, je to nejšťastnější a nejusměvavější miminko co znám. Kojím dle potřeb, nosím v šátku, mazlíme se, hrajeme si, milujeme se. Všechno jde, když se chce;-) 

Laktační krize (anonym - 85.193.28.9, 16.2.2006 v 21:37) - odpovědět

Co zde jeste nezaznelo (anonym - 212.47.19.1, 16.2.2007 v 20:49) - odpovědět

Dobry den, 

 rada bych se Vas zeptala na radu.syn byl narozen predcasne a kojeni bylo problematicke.Po prichodu domu z JIP ,kde peferovali umelou vyzivu a na pocity matky,ktera chce kojit moc nereflektovaliuz tak pobyt v tomto ustavu je velmi stresujici,takze po prichodu domu jsem se snazila kojit,ale byla jsem tak vystasena a vycerpana,ze to nezvladnu a prestala jsem kojit.Ted bych to rada vyzkousela,ale nevim po jak dlouhe dobe se mleko vytraci a zda je vubec mozna obnova mleka.Maly ma 2 a pul mesice a nekojim zhruba 1 mecis.

Dekuji za odpoved Lenka

(anonym - 90.179.101., 6.5.2013 v 13:29) - odpovědět

četla jsem někde článek kde psali že není problém se rozkojit i po dlouhé době. Určitě zkuste malého přikládat jak jen to půjde, dostatečně pijte aby se mléko mělo z čeho tvořit, správná výživa je také důležitá.A hlavně se tím nestresujte, jen kldiná maminka může svému miminku dát to co potřebuje...lásku a bezpečí. Já věřím, že se vám podaří za určitý čas přejít na plné kojení. Věřte si, určitě se to podaří

Pri kojeni place (anonym - 213.151.77., 21.10.2013 v 16:19) - odpovědět

Mam 6tydenni holcicku a kdyz ji kojim tak chvily saje ale pak zacne plakat a uz se neprisaje protoze mi bradavky zmeknou.Poradi mi nekdo co s tim?Byla jsem uz tak zoufala ze jsem ji dokrmila nutrilonem.dekuji

(anonym - 78.102.69.1, 23.8.2014 v 21:58) - odpovědět

Dobrý večer, mám skoro 2 měsíčního synka. A mám pocit, že mám slabší prsa (ne tak nalitá) jako když jsem přišla z porodnice. A syn vypije obě prsa. Piji každý den čaj na Laktaci, ale není to ono... Večer my syn vydrží klidně 3-4 hodiny spinkat a pak po každých 3 hodinách. Jen mám pocit že mám lehčí (slabší prsa). Mám něco změnit. nebo je to normální? Děkuji 

Málo mléka? (anonym - 85.160.54.1, 26.6.2007 v 15:56) - odpovědět

Děkuji za článek, vlil mi do žil optimismus, miminko mi málo přibývá a já, vlivem okolí, se obávám, že nemám dostatek mateřského mléka. Vidím, že to tak není! Tak vzhůru do nočního kojení, my to zvládnem!

kojení (anonym - 85.160.121., 28.1.2009 v 21:51) - odpovědět

Zdravím všechny maminky, kterým se kojení nedaří. Dcerka se mi narodila o měcíc dříve, byla slaboučká, navíc měla novorozeneckou žloutenku, takže byla spavá, natrápila jsem se s ní pořádně, ale povedlo se  Před kojením teplá sprcha, aby se mlíčko uvolnilo, trošku jsem odsála odsávačkou a pak přiložila malou, postupně jsme se do toho dostaly obě. Teď má malá 16 měíců a stále ještě kojím. Je to užasné. Hlavně se nesmíte nechat vynervovat a ušlapat sebevědomí od starších žen které neví co to kojení je, ale strašně rády vše komentují. Taky mám v okolí pár takových a z vlastní zkušenosti vím, že to na sebevědomí nepřidá. Hlavu vzhůru, psychika je to nejdůležitější...     Eva

-1' (anonym - 190.236.242, 21.7.2014 v 22:27) - odpovědět

1

1 (anonym - 190.236.242, 21.7.2014 v 22:27) - odpovědět

-1'

1 (anonym - 190.236.242, 21.7.2014 v 22:28) - odpovědět

1

Problémy s kojením (anonym - 213.192.29., 28.10.2006 v 22:23) - odpovědět

 Mám tříměsíční holčičku. Na poslední prohlídce mi dětská lékařka řekla, že malá málo přibrala, a že musí mít hlad. Doporučila mi dokrmování. Začala jsem o své schopnosti kojit pochybovat a skutečně mám pocit, že prcka neuživím. Po přečtení Vašeho článku věřím, že se mi podaří zvýšit tvorbu mléka a získat ztracenou důvěru v sebe sama.

                                                  Děkuji. Marcela

Důvěra v sebe (anonym - 85.71.209.2, 3.8.2006 v 21:03) - odpovědět

je asi to nejdůležitější.Kojím svého syna už 4-měsícem a jsem šťastná,že to zvládám i přesto,že nemám podporu ani u své matky ani u tchýně.Kojily totiž asi jen do 2měs.Takže když mi syn pláče,svádí to okamžitě na nedostatek mléka.Snažím se to ignorovat a pokračovat dále a snad nám to vydrží alespon do půl roku,nejlépe roku.Dnes se mě manželova teta ptala,jestli "ještě"kojím.A já hrdě řekla ANO.Tchýně hned utrousila poznámku typu,taková co tam nic nemá a tak dlouho kojí.Rozhodně u kojení NEZÁLEŽÍ na velikosti poprsí!!! 

Taky jsem měla asi kolem 3týdne prcka,obavy o schopnost kojit,ale naštěstí existují LAKTAČNÍ LIGY A INTERNET!Znovu jsme našla sebevědomí a kojím dále.

kojení (anonym - 90.176.189., 31.3.2012 v 10:08) - odpovědět

29.února se mi narodil syn.. Ale nějak se mi nedařilo ho kojit.. Snažila jsem se ho přikládat k prsu ale nestačilo mu to a stále mi brečel.. teď je to necelý měsíc co nekojím,ale z prsou mi stále něco teče.. může se mi mléko ještě vrátit,abych ho mohla kojit a dát mu co potřebuje? děkuji za vaše rady.. Pavla

Málo mléka (anonym - 88.101.3.5, 31.8.2007 v 14:52) - odpovědět

Poděkování (anonym - 85.160.14.2, 7.12.2005 v 22:39) - odpovědět

Chci Vám poděkovat za hezký článek, zrovna se potýkám s podobnými otázkami ohledně kojení a našla jsem díky Vám uklidnění.

Kojím už 4 měsíce, kolem 3.měsíce jsem také trochu přikrmovala, teď jsem se ale snad "rozkojila". Jsem pyšná , že mrně zvládnu sama uživit.

Zdravím Vás Markéta

(c)2004-2007 MIMINET.CZ - Všechna práva vyhrazena -  ISSN 1214-9969