Vyhledat

Novinky e-mailem


Saturday, 24. February 2018
Svátek má

 

zajištění průchodnosti dýchacích cest ,zajištění dýchání , zajištění krevního oběhu

ABC RESUSCITACE DĚTÍ
A (airway): zajištění průchodnosti dýchacích cest
B (breathíng): zajištění dýchání
C (circulation): zajištění krevního oběhu


Postup při resuscitaci dítěte:

A - zajištění průchodnosti dýchacích cest
Dítě přemístěte do bezpečí na nejkratší možnou vzdálenost, šetrně a s minimálními změnami polohy, aby se nezhoršilo jeho zranění. Zkontrolujte přítomnost vědomí hlasitou výzvou a jemným poklepem, například na chodidlo.
- S kojenci a s dětmi s podezřením na poranění krční páteře by se nemělo nijak třepat za účelem zjištění vědomí. Stačí důrazný dotaz, hlasité oslovení a sledování reakce.
- Pokud dítě na podnět reaguje, pohybuje se, ponechte ho v poloze, ve které jste ho nalezli, nepřemisťujte ho, pokud mu tam nehrozí nebezpečí. Můžete šetrně ošetřit zranění, jako je krvácení, a přivolejte lékařskou pomoc.
- Pokud dítě na podnět nereaguje, volejte hlasitě o pomoc.
- Uvolněte dýchací cesty záklonem hlavy a předsunutím dolní čelisti: Jestliže je to v původní poloze možné, položte dítěti ruku na čelo a lehce a plynule mu zakloňte šíji. Současně přiloženými špičkami prstů druhé ruky pod jeho bradou ji podzvedněte, aby se uvolnily dýchací cesty. Pozor: Na krk pod bradou netlačte. Mohlo by to vést naopak k uzávěru dýchacích cest. Když v poloze, ve které jsme dítě nalezli, není možné provést uvolnění dýchacích cest, musíme dítě šetrně uložit na záda. Poté provedeme týž popsaný manévr se záklone hlavy a podzvednutím brady. -
- Při podezření na poranění krční páteře, šíje a krku hlavu nezaklánějte. Dýchací cesty uvolníte jen předsunutím dolní čelisti. Položíte oba ukazováky podél obou stran hlavy dítěte za jeho dolní čelist a tu citlivě vysunete dopředu.

B -  zajištění dýchání
- Udržujte dýchací cesty volné a sledujte, zda je dýchání dítěte vidět nebo slyšet a cítit. Přiložte svůj obličej k jeho tak, že zároveň kosým pohledem sledujete jeho hrudník.
- Sledujte pohyby hrudníku.
- Naslouchejte u nosu dítěte, zda je dýchání slyšitelné.
- Zjistěte, zda na své tváři cítíte pohyb vzduchu z úst dítěte.
- Sledujte dýchání aspoň 10 sekund.
- Pokud dítě dýchá, uložte jej do stabilizované polohy na boku a kontrolujte v pravidelných intervalech jeho dýchání.
- Pokud dítě nedýchá, odstraňte opatrně všechny překážky v dýchacích cestách.
- Prodýchněte dítě umělými vdechy, až 5x, tak, aby se hrudník dvakrát viditelně při vdechu zvedl a pak klesl (tzn., aby 2 vdechy byly účinné).

Umělé dýchání u dítěte staršího 1 roku:
- Hlavu má dítě v záklonu a dolní čelist mírně předsunutou.
- Palcem a ukazovákem ruky, kterou máme položenou na čele dítěte, mu stiskneme nos.
- Lehce otevřeme ústa, čelist necháme předsunutou.
- Nadechneme se a přiložíme rty těsně na ústa dítěte.
- Pozvolna vdechujeme vzduch ze svých úst do plic dítěte, během 1—1,5 sekundy, a pozorujeme, zda se přitom dítěti zvedá hrudník.
- Hlavu dítěte držíme stále zakloněnou a čelist předsunutou, oddálíme svá ústa od úst dítěte a sledujeme, zda hrudník klesá do postavení před vdechem.
- Celý cyklus opakujeme až 5x, abychom dosáhli nejméně dvou účinných umělých vdechů, kdy dojde k takovým exkurzím hrudníku, které by odpovídaly dodatečnému spontánnímu dýchání.

Umělé  dýchání u kojence:
-
Zkontrolujeme, zda jsou uvolněny dýchací cesty. Zda je hlavička mírně zakloněna a čelist předsunuta.
- Nadechneme se a  sevřeme svými rty ústa i nos kojence.
- Pokud u staršího kojence nemůže zachránce svými rty sevřít a utěsnit ústa i nos zároveň, pokusí se uzavřít svými rty jen ústa nebo nos a sevřít své rty natolik, aby zabránil unikání vzduchu.
- Vdechujeme vzduch pomalu, během l—1,5 sekundy současně do nosu i úst dítěte. Sledujeme přitom zvedání hrudníku.
- Udržujeme hlavičku mírně zakloněnou s předsunutou čelistí, a svá ústa oddálena. Sledujeme, zda hrudník opět klesá.
- Celý cyklus opakujeme až 5x, abychom dosáhli nejméně dvou účinných umělých vdechů, kdy se hrudník zvedá a klesá jako při dostatečném spontánním dýchání.
- Pokud nejsou umělé vdechy dostatečně účinné, může být příčinou neprůchodnost dýchacích cest. Proto:
- Otevřeme ústa dítěte a odstraníme všechny viditelné překážky (jen po hmatu).
- Ústa nikdy nevytíráme, když do nich nevidíme.
- Zkontrolujeme, zda jsou správně uvolněny dýchací cesty, jestli je hlava v dostatečném záklonu, brada zvednuta, předsunuta.
- Zkusíme 5x dítě prodýchnout.
- Nedaří-li se účinně umělými vdechy vpravit vzduch do plic dítěte, pokračujeme podle postupu uvedeného v kapitole cizí těleso v dýchacích cestách.

C zajištění krevního oběhu
- Hodnotíme každý pohyb, kašel, normální dýchání, v době do 10 sekund.
- Pokud jsou přítomny známky krevního oběhu, pokračujeme s dýcháním do doby, než dítě začne samo dýchat.
- Dítě v bezvědomí uložíme do stabilizované polohy na boku.
- Dítě pravidelně kontrolujeme, až do příjezdu záchranné služby.
- Pokud nejsou přítomny známky krevního oběhu, zahájíme nepřímou srdeční masáž stlačováním hrudníku, které kombinujeme s umělým dýcháním.

Nepřímá srdeční masáž s umělým dýcháním u dětí od 1 do 8 let:
- Položíme dlaň ruky na dolní polovinu hrudní kosti. Netlačíme na mečíkovitý výběžek hrudní kosti.
Zvedneme prsty, abychom netlačili na žebra dítěte.
- Hrudní kost dítěte stlačujeme kolmo nataženými pažemi do hloubky třetiny až poloviny průměru hrudníku.
- Uvolníme tlak a znovu stlačíme s frekvencí 100 x za minutu.
- Po 5 stlačeních hrudníku šetrně zakloníme dítěti hlavu a provedeme jeden účinný umělý vdech.
- Následuje ihned dalších 5 stlačení hrudní kosti a navazuje jeden umělý vdech.
- Dokud dítě samo nedýchá, nehýbá se, nebo do příjezdu záchranné služby, pokračujeme v resuscitaci (poměr stlačení hrudníku/umělý vdech — 5:1)

Nepřímá srdeční masáž s umělým dýcháním u dětí starších 8 let:
- U starších dětí můžeme použít stejnou techniku jako u dospělých, nepřímou C)
srdeční masáž oběma rukama.
- Přiložíme dlaň ruky na dolní polovinu hrudní kosti a druhou na ni.
- Roztáhneme prsty obou rukou a mírně je zvedneme, abychom jimi netlačili
dítěti na žebra.
- Hrudní kost dítěte stlačujeme kolmo nataženými pažemi do hloubky třetiny až
poloviny průměru hrudníku.
- Uvolníme tlak a znovu stlačíme s frekvencí 100 x za minutu.
- Po 15 stlačeních dítěti zakloníme hlavu, zvedneme mu bradu a provedeme
dva účinné umělé vdechy.
- Následuje ihned dalších 15 stlačení hrudníku a navazují dva umělé vdechy.
- Pokračujeme v resuscitaci (poměr stlačení hrudníku/umělý vdech — 15:2)
do příjezdu záchranné služby, nebo dokud dítě samo nezačne dýchat.

Nepřímá srdeční masáž s umělým dýcháním u kojence:
- Nahmatáme hrudní kost dítěte a položíme špičky dvou prstů na šířku prstu pod pomyslnou čáru mezi jeho prsními bradavkami.
- Špičkami obou prstů stlačujeme hrudní kost do hloubky třetiny až poloviny hrudníku.
- Uvolníme tlak a znovu stlačujeme s frekvencí 100 x za minutu.
- Po 5 stlačeních hrudníku mírně zakloníme hlavičku, zvedneme bradu a provedeme jeden účinný umělý vdech.
Následuje ihned dalších 5 stlačení hrudníku, přičemž je možné opatrně držet jednou rukou hlavičku kojence tak, abychom udrželi volné dýchací cesty, a druhou rukou provádět stlačení hrudníku. Tím se zkrátí doba mezi jednotlivými úkony a resuscitace kojence může být účinnější.
- Pokračujeme v resuscitaci, poměr stlačení hrudníku/umělý vdech — 5:1, dokud dítě samo nedýchá nebo do příjezdu záchranné služby.
Pokud je přítomen více než jeden zachránce:
- Zjistíme polohu hrudní kostí a na její dolní části umístíme oba své palce, plošně vedle sebe tak, že špičky prstů směřují k hlavě dítěte. Palce jsou umístěny na hrudní kosti na šířku prstu pod pomyslnou spojnicí mezi prsními bradavkami dítěte. Zbylými prsty obou rukou obejmeme dolní část hrudníku dítěte a podepřeme jeho záda.
- Hrudní kost stlačujeme do hloubky třetiny až poloviny hrudníku.
- Uvolníme tlak a znovu stlačujeme s frekvencí 100 x za minutu.
- Po 5 stlačeních druhý zachránce šetrně zakloní kojenci hlavu, zvedne mu bradu a provede jeden umělý vdech.
- Pokračujeme v resuscitaci, poměr stlačení hrudníku/umělý vdech — 5:1, dokud dítě samo nedýchá nebo do příjezdu záchranné služby.
Dítě, které začalo samo dýchat, ale zůstává v bezvědomí, uložíme do stabilizované polohy. Ta zabraňuje zapadnutí jazyka a neprůchodnosti dýchacích cest. Snižuje nebezpečí vdechnutí zvratků.

Jak uložíme dítě do stabilizované polohy?
- Dítě položte na bok tak, aby mu tekutina z úst mohla volně vytékat.
- Uložení by mělo být stabilní. Paži blíže k zachránci uložíme do pravého úhlu k tělu a ohneme v lokti tak, aby dlaň směřovala vzhůru. Druhá horní končetina se položí přes hrudník a hřbetem ruky se přidržuje u tváře. Nohu dále od zachránce ohneme v koleni a tlakem na ni směrem k sobě, za stálého přidržování ruky a obličeje, dítě otočíme na bok. Ohnutou nohu upravíme do pravého uhlu v kyčli i v koleni a hlavu uložíme do záklonu. U kojence ke stabilní poloze stačí, aby ležel na boku, podepřen polštářkem, přikrývkou.
- Různě modifikovaných stabilizovaných poloh je několik, ale ať už je poloha jakákoli, nesmí při ní docházet ke stlačení hrudníku, které by ohrožovalo dýchání. Také musí být možné otočit dítě snadno do polohy na zádech a zpět,
a to i tehdy, když je podezření na poranění krční páteře.
- Dýchací cesty musí být při této poloze pro zachránce dobře dostupné a snadno kontrolovatelné.

autor: vega, vloženo: 14.8.2005, přečteno: 4890x, komentáře: 0, rubrika: Zdraví, vytisknout článek, poslat e-mailem


Komentáře k článku | vložit komentář

(c)2004-2007 MIMINET.CZ - Všechna práva vyhrazena -  ISSN 1214-9969