Vyhledat

Novinky e-mailem


Thursday, 29. September 2022
Svátek má

 

Alergické projevy na léky řadíme mezi nežádoucí účinky léčby. Jde o projevy způsobené správnou dávkou nezávadného léku. Alergická reakce nevznikne při předávkování, ba naopak, někdy již při prvním podání třeba i malých dávek. Mezi projev alergie se nemůže řadit např. bušení srdce po léku zrychlujícím srdeční akci (Ephedrin, Solutan, Berodual), krvácení z nosu po Acylpyrinu, zvracení po Erytromycinu a další. Z celkového počtu nežádoucích účinků léků připadá na alergické reakce asi 10 %, podle některých statistik jsou častější u žen. V podstatě každý lék může být alergenem. Častými původci potíží jsou antibiotika, léky proti bolestem včetně těch, které se používají k místnímu znecitlivění tkáně před operačními nebo zubními zákroky, dále rentgenové kontrastní látky a mnoho dalších léků.

Reakce, které se v těle odehrávají vlivem lékových alergenů, jsou složité a často se kombinují dohromady. Někdy jde o alergii I. typu, jindy II. nebo častěji III. typu. V případě kontaktních lékových reakcí zde hrají roli i mechanismy alergie IV. typu. Z toho vyplývá, že projevy nastanou buď hned po podání léku, nebo s odstupem několika hodin, případně dní. Určitou roli zde hraje i dědičnost.

Alergie na penicilin

Trpí jí asi 4 až 8 % lidí léčených tímto lékem. Častěji vzniká po injekčních formách než po podání tabletek, kapek nebo sirupů. Alergickou reakci může provokovat několik složek léku. V případě nejčastěji podávaného injekčního penicilinu (Prokain - G penicilin) může být příčinou přecitlivělosti i prokain, přidaný do léku za účelem zmenšení bolestivosti vpichu. Pětaosmdesát procent lidí s anamnestickým údajem alergické reakce na penicilin má ale negativní reakci v případě provedení kožních testů. A dokonce jen 45 % těch, kteří měli anafylaktický šok po penicilinu, reaguje v testech pozitivně. Navíc, u zvláště vnímavých jedinců, může i testování šok vyvolat. Z těchto všech důvodů se dnes kožní testování s penicilinem, a v podstatě i s dalšími léky, neprovádí.

Klinickým projevem alergie na penicilin je nejčastěji kožní vyrážka, kopřivka nebo otok, které se projeví během minut až hodin po podání, jen u 3 až 5 % nemocných vznikají příznaky po více než 72 hodinách. Nebezpečným projevem je otok hrtanu a samozřejmě anafylaktický šok.

Alergie na Ampicilin

Tato alergie je snad nejčastější reakcí v dětském věku. Způsobuje naštěstí většinou jen kožní reakce ve formě svědivé vyrážky, drobné, červenofialové, připomínající spálu. Někdy jsou tyto vyrážky pozorovány až po ukončení léčby. Jde také o penicilinové antibiotikum. Proto je třeba si uvědomit, že v případě prudších reakcí na penicilin lze očekávat podobnou reakci i při léčbě Ampicilinem, Amoclenem, Oxacilinem a někdy i antibiotiky patřícími do skupiny cefalosporinů (Cefalotin, Cefaklen).

Alergie na jódové kontrastní látky

Tyto látky se používají při rentgenovém vyšetření ke znázornění některých orgánů, jako jsou průdušky, ledviny a močové cesty, žlučník a žlučové cesty. Jsou popisovány až u 8 % lidí, kteří podstoupili toto vyšetření, a projevují se kožními i celkovými příznaky včetně šoku. Poměrně vysoký stupeň alergizace je vysvětlen tím, že jde o látky podávané nitrožilně, takže nastává velmi rychle jejich šíření do organismu.

Sérová nemoc

Tato choroba vzniká jako mnohoorgánová alergická reakce, projevující se v určitém časovém odstupu po alergizaci, a jejím mechanismem je alergická reakce III. typu (tvorba imunokomplexů). Jako alergen působí různé biologické preparáty užívané při léčbě některých infekčních chorob (protitetanové sérum, sérum proti vzteklině), při hadím uštknutí a v případech potransplantačních stavů. Podobné reakce mohou nastat i při podání krevních derivátů, jako je plazma, gamaglobulin, nebo po léčbě některými antibiotiky a sulfonamidy, po hmyzím bodnutí apod.

Nemoc vzniká již po prvním setkání s alergenem s průměrným odstupem 5 až 20 dní po alergizaci, při opakované expozici se odstup zkracuje. Průběh je někdy dramatický, až pod obrazem anafylaktického šoku. Prvním příznakem bývá výsev kopřivky v místě vstupu alergenu a zduření mízních uzlin v příslušné oblasti (tříslo, podpaží). Často je teplota, bolesti kloubů, někdy i bolesti břicha s průjmem, na kůži se vytvoří alergické otoky. Vzácněji jsou přítomny i příznaky zánětu srdeční svaloviny, srdeční nitroblány nebo osrdečníku, záněty mozku a mozkových blan, poruchy ledvin a plic.

Léčebně při potížích se užívají léky s protialergickým účinkem, podané bud' ústy, nebo při silnějších reakcích injekčně. Důležitá je prevence. Za všech okolností je nutno aktivně hlásit přítomnost tohoto druhu přecitlivělosti, při každém léčebném zákroku i před přijetím dítěte do nemocnice.

ALERGIE NA HMYZÍ BODNUTÍ

Příčinou hmyzí alergie je jed včel, vos, čmeláků, sršňů, mravenců, ovádů, komárů a dalších druhů blanokřídlého hmyzu. Po bodnutí včelou zůstává většinou v ráně žihadlo, v ostatních případech jen vpich. Včela má totiž žihadlo s bodavými štětinami, které mají na konci nazpět ohnuté háčky, bránící jeho vytažení. Tím žihadlo utkví v kůži a vytrhne se z těla hmyzu i s připojeným jedovým váčkem. Křečovitými stahy tohoto váčku se vylévá jedovatý obsah do rány. Po píchnutí hmyzem se asi 25 % lidí alergizuje, takže je možné po určité době v jejich krvi prokázat protilátky vytvořené proti hmyzímu jedu. U poloviny těchto lidí alergie během 2 až 3 let vymizí, zatímco u další poloviny přetrvává.

Bodnutí hmyzem navodí vznik alergické reakce I. typu, která se projeví většinou během minut; a to různým způsobem. Nejčastěji vznikne v místě vpichu a jeho okolí zarudnutí, svědivá vyrážka a rozsáhlý otok, asi v 60 % případů se pak rozšíří po celém těle. Kolem 40 % dětí má navíc příznaky astmatické dušnosti a stejný počet může reagovat dušností způsobenou otokem hrtanu. U 10 % dojde ke kolapsu, jehož příčinou je pokles krevního tlaku. Dítě je bledé a má nehmatný puls. V 5 % vznikne anafylaktický šok s bezvědomím. Někdy jsou popisovány i bolestivé stahy v břiše a průjem.

Určení diagnózy nečiní při jasných klinických potížích problém, tím spíše, že údaj o bodnutí hmyzem bývá jasným důkazem příčiny. Pomocí kožních testů lze určit sílu alergizace. Negativní reakce však nemusí znamenat nepřítomnost alergie. Takto např. někdy reagují ti, kteří právě prodělali šok. Při testování se musí vykazovat určitá opatrnost, aby nevyprovokovalo závažnější projevy alergie.

Je důležité, aby rodiče takto alergických dětí nebo větší děti samy měly vždy u sebe léky zmenšující alergické projevy, zvláště v období léta, za pobytu v přírodě, v letních táborech, u vody a všude, kde hrozí bodnutí hmyzem. Za všech situací je nutné ihned vyhledat lékařskou pomoc. V případě šokové reakce může mít úspěch pouze rychlý odborný zásah. Hyposenzibilizační léčba, provedená v klidovém období většinou formou kapkových alergenů, má probíhat dlouhodobě, po dobu mnoha let.

autor: Vega, vloženo: 4.7.2005, přečteno: 17625x, komentáře: 0, rubrika: Zdraví, vytisknout článek, poslat e-mailem


Komentáře k článku | vložit komentář

(c)2004-2007 MIMINET.CZ - Všechna práva vyhrazena -  ISSN 1214-9969